|
|
Role otce dítěte se zdravotním postižením v kontextu současné rodiny
LAPKOVÁ, Tereza
Tématem bakalářské práce je Role otce dítěte se zdravotním postižením v kontextu současné rodiny. V teoretické části jsou vymezeny pojmy týkající se otcovství, role otce a otec dítěte se zdravotním postižením. Dále jsou vymezeny jednotlivé druhy zdravotního postižení, rodina s dítětem se zdravotním postižením a její reakce na tíživou situaci zjištění zdravotního postižení dítěte. V praktické části bakalářské práce jsou zpracovány a vyhodnoceny výsledky, které byly získány prostřednictvím výzkumného šetření. Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit, jak je vnímána role otce dítěte se zdravotním postižením. Dílčími cíli je zjistit, jak je naplňována role otce dítěte se zdravotním postižením a jak je role otce vnímána z pohledu jedince se zdravotním postižením. K naplnění stanovených cílů byla použita kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Komunikační partneři byli pro výzkumné rozhovory vybráni na základě předem stanovených kritérií. K dosažení výsledků byly stanoveny tři výzkumné otázky: Jak je vnímána role otce dítěte se zdravotním postižením? Jak je naplňována role otce dítěte se zdravotním postižením? Jak je vnímána role otce z pohledu jedince se zdravotním postižením? Z výsledků šetření je patrné, že otcové i jedinci se zdravotním postižením vnímají důležitost role a přítomnost otce v rodině. Dále je patrné, že pro otce je zapojení do péče o své zdravotně postižené dítě zásadní. Bakalářské práce může přispět jako metodická pomůcka pro sociální pracovníky v práci s osobami se zdravotním postižním a rodinou s dítětem se zdravotním postižením. Také může být přínosem pro širší veřejnost, otce a rodiny, které zasáhla tato tíživá situace v souvislosti s narozením dítěte se zdravotním postižením.
|
|
|
Matky a otcové v komunikaci se školou
Šrámková, Monika ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Práce se zabývá zapojením otců a matek do komunikace se školou. První část práce je věnovaná teoretickým poznatkům z oblasti vztahů rodiny a školy. V úvodu se snažíme přiblížit pojmy komunikace, interakce a socializace. Věnujeme se také legislativnímu vymezení vztahu. Představujeme modely, které se snaží vztahy mezi rodinou a školou kategorizovat. Poslední část je věnovaná poznatkům z oblasti genderu. Druhou významnou část práce tvoří empirický výzkum. Jedná se o čtyři případové studie, data do těchto studií byla získána prostřednictvím rozhovorů, uskutečněných s vyučujícími, žáky a jejich rodiči. Na základě analýzy těchto dat, jsme zjistili, kdo obvykle komunikuje za rodinu a jaké faktory se na výběru osoby zastupující rodinu podílejí. V závěru jsme provedli porovnání jednotlivých zjištění. Tato zjištění jsme následně konfrontovali se současnými poznatky o vztahu mezi rodinou a školou.
|
|
|
Problematika ukončení těhotenství
Váňa, Miroslav ; Ovečka, Libor (vedoucí práce) ; Matějek, Jaromír (oponent)
Diplomová práce seznamuje čtenáře s problematikou umělého přerušení těhotenství a pohlíží na ni jako na bioetickou problematiku. Autor poukazuje na rozdíl v pohledu teologických a biologických věd, jež se danou otázkou zabývají. Současně předkládá čtenáři v nezbytné míře poznatky o základních embryologických a lékařských procesech umožňujících pochopit danou problematiku. Na jedné straně práce seznamuje čtenáře se základy legislativy vztahujícími se k danému tématu v kontextu historického legislativního vývoje, na druhé straně neopomíjí dnešní vývoj. Nazírá na danou problematiku optikou různých křesťanských církví, ačkoli nejde o práci v teologickém oboru. Poukazuje na negativní zdravotní dopady potratu a umělého přerušení těhotenství, zároveň předkládá základní informace o zabránění početí a rozlišení přípravků antikoncepčních a abortivních. Práce rovněž předkládá čtenáři názory a mravní normy vybraných křesťanských církví, které se nějakým způsobem vyjadřují k problematice interrupce, antikoncepce a intercepce. Autor dané mravní normy reflektuje. Jedním z cílů práce je najít vhodný způsob předkládání mravních norem v oblasti problematiky umělého přerušení těhotenství a intercepce tak, aby byl zároveň respektován vlastní rozum a svědomí jedince. Diplomová práce zve čtenáře k vlastní reflexi...
|
|
|
Problematika ukončení těhotenství
Váňa, Miroslav ; Ovečka, Libor (vedoucí práce) ; Štica, Petr (oponent)
Diplomová práce si klade za úkol seznámit čtenáře s problematikou ukončení těhotenství a současně poukázat na rozdíl v pohledu teologických a biologických věd, jež se danou otázkou zabývají. Současně je nezbytné poučit čtenáře v nezbytné míře o základních embryologických a lékařských procesech umožňujících pochopit danou problematiku s ohledem na závažnost celé situace. Na jedné straně práce seznamuje čtenáře se základy legislativy vztahující se k danému tématu v kontextu historického legislativního vývoje, na druhé straně neopomíjí dnešní trendy. Nazírá na danou problematiku optikou různých křesťanských církví, ale i pohledem světových náboženských proudů. Poukazuje na negativní zdravotní dopady potratu a umělého přerušení těhotenství, zároveň ale předkládá základní informace o zabránění početí a rozlišení přípravků antikoncepčních a abortivních. Práce rovněž předkládá čtenáři názory jednotlivých církví, které se nějakým způsobem vyjadřují k problematice antikoncepce a intercepce. Autor diplomové práce se nad nimi kriticky zamýšlí a zve čtenáře k vlastní reflexi předkládané problematiky. Snaží se nastínit rozsáhlý okruh problémů v novém, širším a bohužel často opomíjeném světle, a sice z pohledu otce, který je častokrát během potratu naprosto opomíjen, ačkoliv se jedná o polovičního biologického...
|
|
|
Matky a otcové v komunikaci se školou
Šrámková, Monika ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Viktorová, Ida (oponent)
Práce se zabývá zapojením otců a matek do komunikace se školou. První část práce je věnovaná teoretickým poznatkům z oblasti vztahů rodiny a školy. V úvodu se snažíme přiblížit pojmy komunikace, interakce a socializace. Věnujeme se také legislativnímu vymezení vztahu. Představujeme modely, které se snaží vztahy mezi rodinou a školou kategorizovat. Poslední část je věnovaná poznatkům z oblasti genderu. Druhou významnou část práce tvoří empirický výzkum. Jedná se o čtyři případové studie, data do těchto studií byla získána prostřednictvím rozhovorů, uskutečněných s vyučujícími, žáky a jejich rodiči. Na základě analýzy těchto dat, jsme zjistili, kdo obvykle komunikuje za rodinu a jaké faktory se na výběru osoby zastupující rodinu podílejí. V závěru jsme provedli porovnání jednotlivých zjištění. Tato zjištění jsme následně konfrontovali se současnými poznatky o vztahu mezi rodinou a školou.
|
host ::
RSS.